13. část: Vzpomínky

V příštích dnech se v Sedlčanech a v Křečovicích opět rozhostilo ticho. Ale občané nezapoměli - vždyť zemřel ten, koho měli tak rádi, který byl jejich pýchou a chloubou. Vzpomínali na jeho usměvavou tvář, na jeho procházky po sedlčanském kraji, na jeho sousedské posezení při sklence červené mělničiny v hostinci U Kostrounů a u Kracíků, kdy pro každého měl porozumění a vlídné slovo.
Přemýšleli, jak uchovat jeho odkaz do budoucnosti a předat památku na něj příštím generacím. ˇUmysl zbudovat kulturní dům nesoucí jeho jméno však dosud neexistoval. Prozatím odhalení pamětní desky a mohyly v Křečovicích 25.5.1940 a slavnostní akademie o den později v Sedlčanech v sále u pana Čedíka znamenají první zřetelné úspěchy ve snaze uctívat Mistrovo dílo pravidelně.