2. část: Křečovice 1850

Sukova rodina vyrůstala z poměrů nadmíru skromných. Ale byl zde výrazný muzikantský talent a nezměrná pracovist a píle, takže po čase a po právu se osobnosti křečovického učitelova syna Josefa, hudebního skladatele a houslového virtuoza dostalo věhlasu evropského a nejvyšších poct společenských.
Tatínek Josefa Suka přišel do Křečovic 1. září 1846 jako devatenáctiletý učitelský pomocník. Jeho plat byl nulový, zprvu se živil pouze hraním po hospodách, ale jak sám píše, byl ve zdejší vesničce spokojen. Kdyby nebylo jeho dopisu, zachovaného v netvořickém muzeu, neuvěřili bychom, že:"... ku křečovické sešlé jednotřídní škole, kde místo stropu byla přibita očazená a od páry shnilá prkna, ve které podlaha z vylámaných cihel se nalézala, ve které žáci jako slanečkové strlačeni seděli a prachem cihelným i s účitelem se dusili, patřilo tenkrát 13 vesnic se 320 dítkami."
Učitel josef Suk byl člověk mimořádně pilný a houževnatý, a když konečně 28.2.1858 byl jmenován řídícím učitelem, křečovickou školu a celý kulturní život kraje neobyčejně povznesl a zvelebil. založil slavnou křečovickou kapelu, byl varhaníkem a ředitelem kostelního sboru. Po nedělní velké mši svaté byl očekáván zástupcem zbožných vesniček, které na výraz úcty mu líbaly ruku. Od roku 1878 pořádal v hostinci pana Františka Daňka v Křečovicích "pěvecko hudební a deklamatorní zábavy" za účasti orchestru, pěveckého sboru, sólistů a recitátorů. Svědomitě a přísně vychovával své děti, zejména svého třetího syna, příštího houslového virtuoza, slavného skladatele a dlouholetého rektora pražské konzervatoře - Mistra Josefa Suka.